Press
Mela pocitovy rejstrik paranoika a nemela zadny zvlastni duvod duverovat uradum ci komukoli jinemu. Vyhledla oknem ven a spatrila vzadu na dvore pozarni zed, na kterou se divala po cely svuj zivot. Najednou pocitila ulehceni nad tim, ze se ten byt rozhodla opustit. Nikdy se tu necitila bezpecne. Pokazde kdyz zahnula na Lundskou ulici a blizila se ke vchodu - at uz ve strizlivem nebo trochu podrousenejsim stavu -, vzdycky pozorne sledovala okoli, zaparkovana auta i kolemjdouci. Z padnych duvodu byla presvedcena o tom, ze nekde kolem jsou lide, kteri ji chteji ublizit, a bylo nanejvys pravdepodobne, ze by ji nejsnaze dostali prave ve chvili, kdy vychazi ven nebo vchazi do domu. K zadnemu utoku vsak zatim nedoslo. Lisbeth to nijak neuklidnilo. Jeji adresa na Lundske ulici byla uvedena v kazdem verejnem registru a za cela ta leta nemela prostredky k tomu, aby zvysila svou bezpecnost jinak nez tim, ze si neustale davala pozor.
